„VÍNO SE RODÍ VE VINICI” - Typické pálavské mikroklima, půdy bohaté na vápník a osobitý lidský přístup davájí vínům z Mikulova jedinečný charakter a náskok proti ostatním. Vlajkovou lodí je Ryzlink Vlašský, který se pěstuje na nejvýše položených tratích jihozápadního pásu Pálavy. „Víno dělají lidé” - Tímto mottem se řídí filozofie progresivně se rozvíjejícího Mikulovského vinařství. S 220 ha vinic patří již dlouhé roky mezi nejvýznamnější producenty predikátních vín z terroir Pálava, která by rozhodně neměla chybět ve Vaší soukromé sbírce. Vinařství žijící vlastním životem podřizující vše přírodě, je v prostředí více než idylickém. Nachází se totiž v srdci chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava a přilehlých Dunajovických vrších. Filozofie pěstování révy vinné je založená na malém zatížení keřů, šetrném přístupu k přírodě s maximálním omezením chemických vstupů. Vše začíná a končí ve vinici. Osobitý přístup lidí je pro výrobu vín nesmírně důležitý. Vinice se mnohdy nacházejí na místech, kam se technika v horším počasí velmi těžko dostává a v tuto chvíli přichází na řadu opět nenahraditelné lidské ruce. Tyto nádherné vinice se nachází v katastrech obcí Dobré Pole, Březí, Dolní Dunajovice a Mikulov. Tedy nejen na Pálavě, ale i na necelých pět kilometrů vzdálených Dunajovických vrších, které jsou velmi často opomíjené a přehlížené jen proto, že se nacházejí ve stínu pálavské dominanty.

Ale vína z těchto nádherných poloh v mnoha směrech dokáží plně konkurovat vínům z pálavských svahů. Půdy, kde se nacházejí vinohrady jsou s vyšším obsahem vápníku s vyšší skeletovitostí a to dodává vínům jedinečnost a výrazně odlišný charakter pálavského terroir. Opravdu výjimečné polohy se nacházejí v obci Perná, kde se na špičkových vinicích pěstují nejdůležitější „pálavské“ odrůdy.

Veškerý hroznový materiál je ve vhodný čas šetrně sbírán a dopravován do sklepů k dalšímu zpracování. Je nutné v dnešní době podotknout, že nejlepší hrozny jsou sklízeny ručně! Nejlepší polohy se sklízí do malých bedýnek aby se zamezilo sebemenšímu předčasnému poškození bobulí. Hrozny jsou potom zpracovávány s nejvyšší možnou péčí. Ve výrobě se aplikují prvky gravitačního přístupu.

Oblast Mikulovska patří k nejteplejším místům jižní Moravy. Středobodem krajiny, který vyniká již z velké dálky a obzvláštňuje jinak rovinatý horizont, je Pálava - poslední výběžek vápencových Bílých Karpat a perla vsazená na okraj lužních lesů dolního Podyjí. Tato chráněná krajinná oblast zve k výletům do přírody a k zastavení u dobrého vína v mnohých vinárnách i soukromých sklepích. Jižní svahy Pálavy, chráněné od proudnice studených větrů přicházejících podél řeky Svratky Dyjsko-svrateckým úvalem od Brna, se řadí nejlepším viničním tratím Mikulovské oblasti.

Na vápenitých půdách těchto svahů vyzrává Ryzlink vlašský do význačné jakosti charakteristického odrůdového vína. Výbornou jakostí tu vyniká i Rulandské bílé a hlavně jemu příbuzná odrůda Chardonnay. V poslední době se tu osvědčují i některá místní novošlechtění (Palava, Aurelius) nebo i zahraniční odrůda Kerner, která je zvláště vhodná pro vápenité půdy. Ačkoliv je možno najít ze starších dob zprávy o tom, že se na Pálavě pěstovaly i modré odrůdy, převažují v dnešních výsadbách téměř výhradně odrůdy bílé. Hlinitým půdám obcí Dolní Dunajovice, Březí a Dobré Pole vévodí již dlouhá léta Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a na méně vhodně položených vinicích Müller Thurgau. Díky tomu, že viniční svahy těchto obcí vystupují nad údolní proudnici chladného vzduchu táhnoucí se za Pálavou směrem na Lednici a Břeclav, dávaly od pradávna vína známá v širokém okolí a proslavily se znamenitými víny odrůd Ryzlinku rýnského a Tramínu.

Vápník obsažený v půdě omezuje růst révy a zkoncentrovává ji, což dává vínům z Mikulovska jedinečný charakter velké pikantnosti, kořenitosti a hutnosti. Můžete zde objevit vína s osobitým ovocným charakterem. Z přezrálých hroznů jsou to vína s výraznými medovými tóny a zkušení vinaři dovedou vyrobit vína plná, hustá a minerální, botrytického charakteru. Zdejší lokalita poskytuje vhodné klimatické podmínky, které jsou nezbytné pro pěstování a výrobu ledových vín.

Pěstování vinné révy přinesli na Mikulovsko již římští vojáci X. legie posádky římských vojsk z Vindobony (Vídeň) v době císaře Marca Aurelia (vládl v letech 166-180 n. l.), kteří se utábořili v blízkosti dnes již zatopeného Mušova. Přinesli s sebou révu, způsoby pěstování i zpracování hroznů. Odchodem Římanů vinohrady nezanikly, ale rozšířily se hlavně v období Velkomoravské říše, jak z důvodu potřeby hroznů, tak i z důvodu potřeby vína jako nápoje. Vinná réva tak pevně zakotvila v produkci jižní Moravy, zejména Mikulovska. Město Mikulov ležící na spojnici Brno-Vídeň se záhy stalo významným vinařským střediskem díky svým výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak v okolních obcích. Plocha vinic na území této oblasti se v 17. a 18. století pohybovala mezi 3 500 až 4 000 hektary. Nejvýznamnějšími vinařskými středisky tu býval Mikulov následován Valticemi.

Na tomto faktu se do dnešních dnů prakticky nic nezměnilo a v obou střediscích dnes působí významné vinařské společnosti zpracovávající sklizeň hroznů z této oblasti. Své význačné postavení si co do velikosti viniční plochy i do jakosti vín, získaly již ve středověku i později obce Dolní Dunajovice, Pavlov a Sedlec. Poněkud menší plochy vinic se vždy rozprostíraly v obcích Perná, Popice, Pouzdřany, Novosedly, Bulhary, Dolní a Horní Věstonice a vína z nich si v průběhu času oblíbila celá řada význačných osobností. Na Mikulovsku se nyní pěstuje vinná réva asi na 3,5 tisíce hektarech.